Bod zlomu
Letošní rok je ve znamení mnohých změn. Sleduji nejen u sebe a v blízkém okolí posuny, které dozrávaly až k bodu zlomu. A tím je nejspíš právě rok 2019.
Vidím posun hlavně v rovině psychické, neboli duševní. Lidé se probouzejí z letargie a začínají se zajímat o klimatické změny a s nimi spojené trendy ve stravování a také zero waste. A světe div se, najednou dozrála i trpělivost s nenasytnými a morálně zkaženými politiky. V posledním měsíci se plnily náměstí lidmi, nespokojenými se současným stavem věcí, až tito lidé naplnili Václavák až po okraj. Na sociálních sítích se zatím svádějí tvrdé boje mezi příznivci a odpůrci demonstrací, anebo "koncerty" za pěkného počasí, chcete-li. Pevně doufám, že se kauzy kolem premiéra, doposud zahaleny tajemstvím, začínají čiřit jako víno. Doufám a věřím, že budou pro všechny průhledné jako křišťálová studánka. Také věřím, že se začnou věci veřejné (a nemyslím tím nechvalně proslulou stranu z minulosti) ubírat správným směrem.
Atmosféra demonstrací je tak silná, že se ze všech, kteří se jich účastní, stávají o poznání lepší jedinci. Přestávají myslet na svoje blaho a pohodlí a myslí především na celou společnost. Kéž by tento duch přetrvával a neopouštěl nás při prvním nezdaru nebo překážce! Duch pospolitosti a boje za lepší zítřky mě přenesl do roku "89". Tehdy, jako mladá studentka práv, jsem necítila žádnou hrozbu, pokud by se revoluce nepodařila. Šli jsme do toho po hlavě a celým srdcem. A je to zpátky. Třicet let v historii není dlouhá doba a cítím to tak, že se tehdy udělaly jen první krůčky ke svobodě a demokracii. A nyní je potřeba udělat další a vcelku velmi zásadní krok.
Děkuji všem, kteří to cítí jako já a chodí na "koncerty" pod širým nebem pravidelně. Skandují a zpívají jako jeden muž, jako jeden celek. Je to opravdu silný zážitek A ti, kteří se obhajují tím, že vlastně ani neví, o co tam jde, anebo tomu příliš nerozumí nebo nevěří ani jedné straně, u mě neobstojí. Za svobodu jedince i společnosti se bojovalo od nepaměti. Je to naše velmi zásadní zkouška a nikdo nesmí stát opodál. Další argumentují nepravostmi, které se děly v minulosti. Ano, mají pravdu, vždy se chybovalo, ať už se podíváme na jakoukoliv dekádu minulého století. Ale chyby se musí napravovat a ne je přehlížet. Každý z nás je vinen, že jsme se dostali do této situace. A každý, komu není lhostejno, kde a jak bude žít, má povinnost přiložit ruku k dílu a pokusit se pokažené součástky nahradit.
Věřím v lidi, věřím v lásku a věřím v pravdu. Pojďme a zahrajme společně ten nejkrásnější koncert své doby 23.6. na Letné. Já tam budu. A vy?
Mějte krásné letní dny!
Vaše Mirka MyRaw