Já (a) Corona aneb co mi Corona dala či vzala

Dlouho jsem přemýšlela o tom, jak napíšu blogový příspěvek o Coroně..... Vzhledem k tomu, že se hesla "Corona" skloňovala téměř všude, jsem tuto svoji myšlenku uložila k ledu a čekala na dobu, kdy mě toto téma opět přijde zajímavé a neotřelé. Ta doba právě nastala.
Corona sbalila svých pět švestek a odtáhla kdoví kam..... Zůstalo po ní trochu dusno ve společnosti a dým spálenišť po kdysi prosperujících podnicích.

Prý měla prověřit nejen naši imunitu, ale i životaschopnost podnikání a naši odolnost vůči aroganci moci. Nechci nyní jako generál po bitvě tvrdit, že opatření byla přehnaná, mělo se udělat to či ono..... Přijímala jsem vše s pokorou a hlavně s vědomím, že pokud nejde o život, nejde vlastně o nic podstatného (řekla bych to peprněji ;-). A o životy jít mohlo, takže každé opatření, které mohlo zabránit pandemii, bylo dobré. Nebudu ani hodnotit pomoc státu nám, malým podnikatelům v gastronomii. Byla (a je) to pro nás těžká doba a dala se zvládnout jen s věrnými zákazníky, kteří i v době nejtěžší krize neváhali přispět na chod restaurace předplacením konzumace. My jsme vyrukovali s projektem na HitHitu a ačkoliv jsme náš cíl hodně nadhodnotili a k tomu ještě nastřelili krátkou dobu jeho trvání, dosáhli jsme cílové částky jen a jen DÍKY našim zákazníkům a podporovatelům. Vybraná finanční hotovost nám pomohla poplatit některé odvody z mezd, faktury za dodávky zboží před karanténou a jiné nutné náklady. Ale hlavně nám tento úspěšně zakončený projekt dal pocítit, že naše práce má smysl nejen pro nás, ale hlavně pro naše zákazníky :)

Takže se dostávám k tomu, co mi vlastně Corona vzala. Pocit jistoty, že se věci budou ubírat stále stejným směrem. A také přesvědčení, že nemůže přijít rychlá "smršť", která zamíchá dosud rozdanými kartami.

A co mi dala? Mnohem víc, než vzala. Jistotu, že si v každé situaci poradíme. A v neposlední řadě také to, že nejsme na to sami, zákazníci nás nedají . Vědomí, že jsme svoji práci dělali dobře. Nedovedla jsem si představit, že se naše podnikání zastaví jako nenatažený hodinový strojek. A pak jsem si nedovedla s jistotou představit, že se zase ozubí stroje rozjedou; sice pomalu, ale jistě nabíhají do stejných obrátek, jako před Coronou. Dala nám také sílu překonat případně i další pohromy, které by mohly v budoucnu přijít. A dala nám drahocenný čas k zamyšlení nad spoustou samozřejmých věcí, které byly před Coronou neměnné a zakonzervované. Přišli jsme na to, co je v životě nejdůležitější, pro co vlastně žijeme. Pro sebe a své blízké. A toto zjištění nám dalo sílu žít nyní naplno a užívat si všeho, co nám život přináší. Jsme tu, abychom byli, ne konali. To je dar, který nám zanechala všemi nenáviděná a zatracovaná Corona.

Hodně zdraví Vám přeje
Vaše Mirka MyRaw