Jak na něj, aneb co s ním…..?

Nebojte se, nebudu psát parafrázi na Nerudovu povídku "Kam s ním?" Podobná řečnická otázka se mi nicméně velmi hodí k tématu. Znáte to, už nějaký ten pátek se snažíte o zdravý životní styl, nejdříve přestanete jíst maso, pak ryby a nakonec vypustíte vajíčka a mléko. Žijete konečně podle vašich představ a máte pocit, že jste právě zachránila nejen planetu Zemi, ale celou Sluneční soustavu.

Jenže to má většinou háček. S největší pravděpodobností nežijete na pustém ostrově jako Robinson Crusoe, ale v manželství s mužem a k tomu ještě s pár ratolestmi. A těm se zrovna do záchrany sebe, potažmo planety vůbec nechce. A už vůbec se nechtějí vzdát svého propečeného burgru nebo vajíček na měkko. Nemluvě o hranolcích, smažácích nebo nejoblíbenější bublanině od babičky. Je to opravdu velmi zapeklitá situace a nepomáhá nic, ani vysvětlování, naléhání, nabádání ke zhlédnutí všech možných hrůzostrašných videí z jatek a z vaječného nebo mlékárenského průmyslu. Výsledek stále nula. Mladší generaci můžete mávat před očima statistikou úmrtnosti na civilizační choroby a dokládat třeba rozsáhlou Čínskou studií. Těm je infarkt nebo mrtvice vzdálena asi tak daleko, jako od Prahy Aljaška. A když už se vám podaří děti nalákat na bramborovou kaši s květákem (mimo domov si stejně koupí tu největší zhovadilost), tak je váš protějšek stále hluboko zakopán na druhé straně barikády. Tak a teď babo raď, co s ním? Anebo lépe, jak na něj?

Já jsem vlastně měla velké štěstí, že máme dcery. Doufám, že tím muže neurazím, ale myslím si, že ženy jsou citlivější a vnímavější, pokud je na někom pácháno násilí. Mají větší soucit a nelpí tolik na svých požitcích, jako muži. Moje dcery mě tehdy ve vegetariánství, posléze veganství brzy následovaly; mladší dokonce již ve svých 11 letech. Ale muž stále odolával a držel si pevné pozice na barikádě masožroutsví. Přitom právě on měl a má velmi vnímavý přístup k ekologickému chování, ve své profesi často podporoval projekty vedoucí k "zero waste".

Před pár lety byl velmi populární americký veganský aktivista Gary Yourofsky a jeho přednáška, která se jmenovala "Nejlepší řeč, kterou jste kdy slyšeli...". Musím říct, že je to pravda. Ani nevím, jak se mi to tehdy podařilo, ale požádala jsem svého muže, ať se na přednášku Garyho podívá. Ani jsem nedutala a chodila kolem něj po špičkách. Dodíval se až do konce, poté vstal ze židle a řekl: "Tak a odteď jsem vegan". Tehdy mě to znělo stejně sladce jako nejromantičtější vyznání lásky. Od té doby se stalo hodně věcí; z mého muže se stal nadšený vegan, který tuto myšlenku šíří dál. Jde také všem příkladem, jeho sportovní výkony se stále zlepšují společně s jeho zdravím. Artróza v koleně vymizela a mnoho jiných "příznaků" nadcházejícího stáří. Nelze ještě nevzpomenout příklad i pro starší generaci, pana Dr.Colina Campbella, profesora biochemie výživy na Cornellově univerzitě a autora Čínské studie. Měla jsem čest být před dvěmi lety na jeho přednášce v Praze, kdy tento pán ve svých 82 letech spolu se svojí manželkou cestoval po Evropě a přinášel veganskou osvětu. Podle jeho vědecké lékařské studie je veganství jediná cesta ke zdraví. Doporučuji si ji prostudovat, stojí to opravdu za to.

Takže rada je prostá. Muž si dá říct jedině od dalšího muže. A tím byl pro toho mého Gary Yourofsky.

Vaše Mirka MyRaw

Čínská studie:
https://knihy.abz.cz/prodej/cinska-studie-2

Gary Yourofsky:
https://www.youtube.com/watch?v=U5hGQDLprA8