Mé jen mé

O čempak je řeč? Kdepak, o žádném materiálním požitku opravdu ne. Na to už jsem dospěla natolik, abych svůj život nepoměřovala výši konta nebo majetkových statků. Možná ten, kdo v životě vidí jen honbu za ziskem, nepochopí, proč vlastně žije. Přesně to vyjádří lidové moudro: rubáš nemá kapsy aneb rakev nemá šuplíky. 

Mé je tedy jen to, s čím se rodím do tohoto světa a s čím také z tohoto světa odejdu. Mé tělo, má duše. To první je uchopitelnější a naším rozumem pochopitelnější. Proč tedy v 21. století stále nechápeme, že o svém těle (duši), rozhodujeme pouze a jen my?

Jak tak sleduji dění kolem sebe, kdekdo si na mé tělo dělá nárok. Začíná to povinnými lékařskými prohlídkami, různými lékařskými zákroky bez předchozí konzultace s dotyčným (ten tomu přece vůbec nerozumí), až po teď ožehavé téma, očkování. A nejen kvůli nejznámější nemoci posledních let, ale očkování obecně. Mladé maminky mají jistě ještě v paměti, jak vstupenkou do školky, školy, tábor nebo letní školu je právě plně očkované dítě "povinnými vakcínami". Většina z nás mávne rukou a podvolí se. Ale tady to začíná. 

Mé tělo, či tělo mého dítěte přestává být mé nebo jeho. Z jakého titulu mi bylo toto právo odňato? Ano, veřejný zájem, který je nad tím individuálním. Ochrana veřejného zdraví (o čemž by mnozí úspěšně polemizovali). A v neposlední řadě obchod. Obrovský, nepřestavitelný obchod se zdravím.

Teď se cítíme na vrcholu všeho vědění, jak nejvyspělejší civilizace. Ano, v našem čase tomu tak bezesporu je. Mnozí nechtějí připustit, že by snad před námi byly ještě pokrokovější civilizace, případně souběžně s námi žijící v nekonečném vesmíru. Já připouštím obě varianty. A dokonce cítím, že v otázce našeho těla a našeho bytí jsme se od temného středověku posunuli opravdu jen o píď. Co takhle úřední papír na to, že je partner prostě "jen váš"? Tak to ale není, přes všechna omezení a společenské předsudky jste to pouze Vy, komu Vaše tělo a Vaše duše patří. A jste to pouze Vy, kdo budete rozhodovat, jak s ním naložíte. Nikdo, ani žádný zákon, Vás nemůže nutit dělat to, co zkrátka nepovažujete za správné. Nenechte se zatlačit do kouta ani z jedné strany. Řiďte se intuicí, pokud jde o Vaše tělo. 

A prosím, rozhodujte se podle sebe, to jediné je pro Vás správně.

Mějte krásné dny!

Vaše Mirka MyRaw