Veganství jako novodobé křesťanství?

Poslední dobou se bavím při pročítání facebookových diskuzí o čemkoliv. Už dávno vím, že s lidmi jiného názoru je diskuze téměř nemožná. Vyjádřila bych to ještě peprněji, ale budu, jak se říká, "nad věcí". Kromě drsných výměn názorů znepřátelených politických táborů je velmi zajímavá diskuze neveganů s vegany, a to zejména ve veganských skupinách.

Vůbec nechápu, že lidé, kterým je myšlenka veganství na hony vzdálená, mají potřebu její zastánce poučovat o tom, jak jsou nesnesitelní a militantní... Moje nejbližší rodina mě občas také častuje těmito výrazy, ale jen z legrace. Já to totiž chápu tak, že si stojím za svým názorem, za který jsem ochotna i slovně "bojovat". A když někoho hryže svědomí a doufá, že útokem překryje svoji spoluvinu, je mi ho jen a jen líto.

Tady totiž žádné protiargumenty neobstojí, jak bychom zvěrstva páchaná v masném a mlékárenském průmyslu ospravedlnili. Neexistují ani ekonomické, ekologické či zdravotní důvody. Vše je totiž naprosto špatně. Jedinou obhajobou karnismu je pouze tradice, zvyk a hlavně naše chuť. Nic víc a nic míň v tom skutečně není.

A tak se lidé, kterým není toto celospolečenské chování k hospodářským zvířatům jedno, stávají bojovníky za osvobození němých přátel. A tím se stávají i snadným terčem většiny společnosti, která se cítí napadána a zahanbena. Samozřejmě za velké podpory "odborníků" na výživu, zdravotníků, přímo či nepřímo podporovaných potravinářským průmyslem.
V této souvislosti mě napadá paralela s raným křesťanstvím. Tito lidé bojovali za lásku nejen k lidem, ale ke všemu živému. Bojovali za své životy a pravdu. Nepotřebovali žádné církve či politické strany, které, jak víme z historie, jejich myšlenky devalvovaly až do dnešní podoby.

Vegani, lidé, co bojují za práva zvířat a proti jejich zneužívání, jsou ti, kteří o záchraně nemluví, ale činí kroky sami za sebe. Jsou to ti, kteří nemluví o lásce ke zvířatům, ale sami ji praktikují. Bez vlastního přičinění je proklamovaná láska jen prázdné slovo a nic než pokrytectví.
Na závěr mě napadá jedna citace: " A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem. Protože, pravím vám, kdo zabíjí sama sebe, a kdokoliv jí těla zabitých zvířat, jí těla smrti." Ježíš (z esejského Evangelia míru).

Krásné dny Vám přeje

Vaše Mirka MyRaw

Více informací najdete zde:
www.soucitne.cz
www.mm-melanie.cz (knihy Mise I a Mise II)